Legislativa

Dne 29.5.2022 vešel v účinnost zákon č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky regulující specifickou část trhu – crowdfunding.

Do 10. listopadu 2023 běží přechodné období, během kterého poskytovatelé služeb skupinového financování zahrnutí do působnosti Nařízení, kteří tyto služby poskytovali v souladu s vnitrostátními předpisy i před 10. listopadem 2021, mohou pokračovat v jejich poskytování bez povolení ČNB. Prodloužení tohoto přechodného období se již nepředpokládá. Po 10. listopadu 2023 tak budou moci služby skupinového financování v působnosti Nařízení poskytovat pouze držitelé předmětného povolení a neoprávněný výkon této činnosti bude postižitelný podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Poskytovatelé služeb skupinového financování bez daného povolení nebudou moci po 10. listopadu 2023 na své platformě zveřejňovat žádné nové nabídky skupinového financování, ukončeny budou muset být také stávající nabídky. Umožněna jim bude pouze správa stávajících smluv (včetně shromažďování a převodu pohledávek, poskytování služeb úschovy aktiv nebo zpracování úkonů související s výkonem práv ve společnostech) týkající se již ukončených nabídek a prováděná v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Do 10. listopadu 2023 musí poskytovatelé služeb skupinového financování povolení získat a nikoliv pouze podat žádost o jeho udělení.

Dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování se nově řídí zákonem č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a je vykonáván Českou národní bankou (dále jen „ČNB“). ČNB je oprávněna vyžadovat informace, případně vyžadovat jejich uveřejnění, vyžadovat předložení záznamů a zpráv nebo např. provést kontrolu na místě. Zejména však ČNB získala stěžejní pravomoc udělovat licenci pro poskytování crowdfundingových služeb.
Novela zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“) upravuje pouze některé dílčí otázky, jako je v ust. § 90h ZKPT povinnost pro vlastníka projektu zajistit řádný obsah klíčového dokumentu pro investory (tzv. KIID – Key Investor Information Document). KIID je nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování, nesmí tedy obsahovat zavádějící nebo nepřesné informace.
Stejná povinnost zajištění klíčového dokumentu na úrovni platformy je pro provozovatele platforem upravena v ust.§ 90j ZKPT. Investoři se na základě těchto informací rozhodnou, zda investovat prostřednictvím individuální správy portfolia úvěrů. Jelikož s sebou skupinové financování přináší svá rizika, nařízení stanovuje maximální hodnotu pro celkové protiplnění u nabídek učiněných vlastníkem konkrétního projektu do výše 5 mil. EUR za dvanáct kalendářních měsíců na jeden projekt.
Dohled ČNB
V rámci unijního reportingu bude poskytovatel služeb skupinového financování v souladu s čl. 16 Nařízení každoročně zasílat ČNB seznam projektů financovaných prostřednictvím jeho platformy skupinového financování, přičemž u každého projektu uvede informace o vlastníkovi projektu a získané částce, vydaném nástroji a souhrnné informace o investorech a investované částce v členění podle daňového domicilu investorů, s rozlišením kvalifikovaných a nekvalifikovaných investorů. Česká národní banka tyto informace následně poskytne ESMA.
V rámci národní informační povinnosti budou poskytovatelé služeb skupinového financování jednou ročně zasílat obezřetnostní výkazy a vybrané údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztráty s výjimkou těch osob, které obdobné údaje již do České národní banky zasílají. Národní informační povinnost je upravena v § 5b vyhlášky č. 424/2017 Sb., jejíž novela č. 54/2023 Sb. bude účinná od 1. července 2023. Poskytovatelé služeb skupinového financování poprvé národní výkazy předloží prostřednictvím sběrného systému SDAT za kalendářní rok 2023 do 30. ledna 2024.
V souladu s čl. 8 odst. 1 Nařízení poskytovatel služeb skupinového financování nesmí držet žádnou účast v jakékoli nabídce skupinového financování zveřejněné na jím provozované platformě skupinového financování, vlastní projekty tedy nabízet nelze.
Podle čl. 8 odst. 2 Nařízení pak nesmí poskytovatelé služeb skupinového financování jako své klienty v roli vlastníků projektu přijmout:
  • žádného ze svých společníků, který drží nejméně 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv,
  • žádného ze svých řídících pracovníků nebo zaměstnanců,
  • ani žádnou fyzickou či právnickou osobu, která je spojena s těmito společníky, řídícími pracovníky nebo zaměstnanci prostřednictvím kontroly ve smyslu vztahu mezi mateřským a dceřiným podnikem nebo obdobného vztahu mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem.
Pokud se stanou investory společníci či zaměstnanci poskytovatele služeb skupinového financování, musí být tato skutečnost dle čl. 8 odst. 2 Nařízení uveřejněna na webových stránkách poskytovatele služeb skupinového financování včetně informací o konkrétních projektech, do nichž jeho společníci nebo zaměstnanci investovali, a tyto investice musejí být uskutečněny za stejných podmínek jako investice ostatních investorů.